O Amálce - pro časopis Svět psů
29. 6. 2009
O Amálce - článek pro časopis Svět psů
Když jsem to miniaturní padesátidekové bílé nic vzala poprvé do ruky, okamžitě jsem se zamilovala… Rozkošná kříženka maltézáčka a papillona mě „dostala“ jediným pohledem. Prvních pár seznamovacích dní bylo trošku vykulených, bojácných, přesto ale zvědavých a plných objevů. Náš opravdový společný život ale začal poněkud neslavně - návštěvou veteriny (bohužel první z mnoha) a operací vchlípeného třetího víčka.
Jakmile jsme překonaly tyto potíže, vyrazily jsme na cvičák. Po poměrně náročném hledání a několika odpovědích typu – prosím vás, tohle si nechte doma na gauči a přijďte se PSEM – jsme objevily náš cvičák - ZKO Pňov. Potom už šlo vše rychle. Absolvování školičky pro štěňata a následné třetí místo v Závěrečném závodě poslušnosti mě inspirovalo k pokusu o složení zkoušky poslušnosti, což se nám také nedávno povedlo a Amálka se může pyšnit zkouškami ZOP a ZZO.
Ve školičce pro štěňátka jsme také objevily zázrak zvaný agility. Amálka si dodnes nedokáže představit lepší zábavu než lítat přes překážky, kladinu a skrz tunel. S agility jsme musely díky Amálčině úrazu (resekci stehenního kloubu) na několik měsíců přestat, ale nyní už je Amiška zase v kondici a čekají nás naše první závody.
Abychom se náhodou nenudily, když je venku ošklivé počasí, přibraly jsme k našim aktivitám ještě DogDancing. Tato disciplína pro mě byla spíš taková „znouzectnost“ – způsob, jak zabavit Amálku, ale obě nás to opravdu chytlo a já upřímně doufám, že se nám někdy podaří objevit se na nějakých závodech či dokonce zkouškách.
A co o Amálce ještě dodat? Že je to sluníčko, bez kterého bych si už svůj život nedokázala představit. Energie, ukrytá v jejím 1,5kg vážícím tělíčku, by dokázala rozsvítit celý svět a plní moje dny naprostým štěstím.